Zadání soutěže

Jistě jste si všimli, že AI se dá zneužít na cokoli – básnění, psaní písníček, esejí... a taky k drabblení!

Popadněte svou oblíbenou AI (třeba chatGPT nebo Bard) a do promptu zadejte požadavky:

• AI musí napsat drabble příběh
• v příběhu se musí vyskytovat dvě osoby z našeho hradu (pokud se nemůžete rozhodnout, vygenerujte si číslo 1-10 dvakrát a tyto jména osob, případně jejich charakteristiky, AI sdělte)
  1. Amanda Wright
  2. Noah Limbani
  3. Ivy Emersonová
  4. Filius Orionis
  5. Faye Sages
  6. Martin Matýsek
  7. Eilonwy Ellesméry
  8. Ankaret Riannon Sarkany
  9. Simelie Mallorny
  10. Zyair Jamie Sagrada
• příběh se musí odehrávat ve Sklepení našeho hradu nebo Hanibalově jezeře
• příběh musí mít název (ten se nezapočítává do 100 slov)
• zápletka se musí točit kolem milostného trojúhelníku s hořkosladkým koncem
• v příběhu se mohou vyskytnout další postavy z HP univerza
• hlavní postavy budou řešit velmi banální problémy

Jakmile budete s výstupem AI spokojeni a ujištěni, že splnila všechny požadavky výše, překopírujte mi drabble do zadání (nebo vložte print). Následně napište vlastní drabble, které bude v načatém příběhu pokračovat.

Vypracování

Dobrý den,

 

AI drabble zde:

 

Tracená láska v temnotě sklepení

 

V temném sklepení se utápěl vzduch a zlý pocit v něm zatrnulo. Faye Sages a Noah Limbani tam strávily mnoho nocí, milující se ve stínu utajeného trojúhelníku. Avšak neblahé události jejich banálního života jim vzaly iluze a staly se pouhou záplavou nesnesitelného zklamání.

Jeden večer, když se Faye a Noah spolu setkaly ve sklepení, bylo něco jinak. Vzduch byl naplněn vzdáleným pláčem a v tom zlomku okamžiku se jevila jejich bezvýznamná aféra jako zbytečný prohřešek proti šťastnému životu.

Zlomeny a deziluzionovány se rozešly a od té chvíle nenašly důvod k návratu do temného sklepení. Odmítly zůstat v pasti milostného trojúhelníku.

 

A mé pokračování:

 

Třetí osobou, která do jejich tajemného trojúhelníku patřila byla Veronica, na kterou Faye s Noah zapomněly. Stála tam ve sklepení a zlomeně sledovala, jak obě slečny odchází. Padla na kolena a nevěděla, co dělat. Naštěstí měla obraceč času, takže několikrát otočila a vrátila se o několik minut zpět. Chtěla zvrátit situaci, ale stále byla blízkými událostmi na tolik zlomená, že se nezmohla na více než na usedavý pláč, který jistě slyšely i dívky, jejichž hlas byl v dáli slyšet. Tohle byl Veroničin konec, svůj smysl života ztratila, život již neměl smysl. A tak se pro vždy utopila ve svých myšlenkách.

 

 

Sarah Thompson