Zadání semináře

Vyberte si jedno zadání:

 

1. V hodině jsem zmínila spícího draka pod ledovcem. Můžete jej popsat – na tři palce anebo namalovat, jak ručně, tak i v grafickém malování (u něj poprosím o jeden obrázek z mezikroku). Nezapomeňte na datum a podpis. 

 

2. Pokud rádi malujete, i tento úkol je stvořen právě pro vás: použijte vodovky nebo tempery a nakreslete studenou, modro-bílou ledovou krajinu, do které zapustíte výraznou rudou kaňku. Dejte si ale záležet, pár odbytých tahů poznám. Malujte ručně, připojte datum a podpis. 

 

3. Napište úryvek z deníku cestovatele, který si splnil sen a stanul před těmito vodopády – na tři palce. 

 

4. Pro kreativce – máte doma tvořítka na led? Vyfoťte tři objekty zakonzervované v ledu (např. zmrzlou květinu, červený korálek nebo perličku v kostce ledu z mrazáku) pod zajímavým světlem. Připojte i lísteček se jménem a datem. 

 

Vypracování

Dobrý den madam, dovoluji si poslat opis části deníku pana Rostislava Breburdy, který doručila kurýrní služba na oddělení kriminální policie, která se zabývá zmizením osob. Odesilatele zásilky se nepodařilo dohledat.

 

6. června
včera jsem si myslel, že to nejkrásnější z mé výpravy jsem zažil, když jsem viděl rudé vodopády na třpytícím se bílém ledovci osvětlené sluncem polárního dne.  Ale dnešek vše přebil. Zakotvil jsem člun co nejblíž k ledovci a nasedl do svého malého kajaku. Chtěl jsem si prohlédnout vodopád zblízka. A tam jsem na to narazil. Úplně dole pod hlavním proudem jsem spatřil temnou skvrnu. Zabodl jsem hák do ledovce a připevnil k němu kajak. S pomocí bublinového kouzla jsem se ponořil do chladné vody. Na rtech chutnala slaně a železitě. Ten temný flek byl ve skutečnosti tunel vedoucí pod ledovec. Proplaval jsem asi třicet metrů a když už jsem se chtěl vrátit, vynořil jsem se uprostřed jeskyně pod ledem. Světlo vyvolané hůlkou mi ukázalo celý prostor a několik dalších chodeb. Některé vedly vodou, jiné nad ní. Vzduch byl studený, ale čistý. 
Vrátil jsem se na loď. Musím si nachystat vše potřebné. Je možné, že pod ledovcem strávím několik dní.

 

7. června

Prošel jsem velkou část bludiště. Merlinudíky, že jsem si koupil kompasový rychlobrk, který zvládá během cesty načrtávat dost přesný plánek. Babička by se asi divila kam až mě zavedly její pohádky o drakovi spícím pod ledem. Divím se, že to ještě žádného kouzelníka nenapadlo, jít ho hledat.

8. června
Asi jsem se ztratil. Rychlobrk se chová zmateně. Buď je rozbitý, nebo tu něco křiví magické pole. I hůlka se chová podivně. Světlo a teplo se mi daří vyčarovat, ale nic moc složitějšího už ne.

9. června (asi)
ztrácím přehled, kdy je den a kdy je noc. Žízní tu neumřu. Ledu je tu dost, ale dochází mi jídlo. Dneska spím na křižovatce tří cest. Z jedné vychází teplý vzduch. Zítra po ní zkusím jít.

10. června
Tak tohle mi nikdo neuvěří. Našel jsem Sněhurku. Šel jsem hned po probuzení do té teplé chodby. Na rozdíl od ostatních, které byly zcela určitě vymleté tající vodou, tahle vypadala spíš jako štola vyhloubená uměle. Napřed jsem nacházel drobné kovové úlomky a rezavé zbytky čehosi prastarého. Nakonec jsem našel něco jako kruhové prosklené dveře. Zavřené.
Když jsem si chtěl posvítit hůlkou, prostor za dveřmi se osvětlil sám. Uprostřed leží průhledný sarkofág a v něm krásná mladá žena s černými vlasy. Nevím jestli je živá nebo mrtvá, ale na mrtvou vypadá příliš krásně. Asi jsem se zamiloval. Místo draka jsem našel princeznu.

11. června
stále trčím u těch dveří a okukuju Sněhurku jako nějaký úchyl. Když zhasnu, pozoruji všude kolem sebe malá kmitající barevná světélka to tu včera nebylo. Taky mám pocit, že slyším nějaký pravidelný zvuk - snad už mi nehrabe a neposlouchám v tom ledovém tichu své vlastní srdce. Myslím, že dveře začaly tát jak na ně pořád dýchám. Už ani necítím hlad. Je to divné.

12. června
Je tu stále tepleji. Přísahal bych, že se ta dívka pohnula. Mám pocit, že se jí zvedá hrudník. Určitě žije. Musím ty dveře otevřít stůj co stůj. Zítra už se mi to musí určitě povést. Třeba půjde vzbudit polibkem. 

*****
Zpráva z tisku:
Dne 15. června zaznamenaly seismografy na jižní polokouli silné zemětřesení ve východní Antarktidě v oblasti Taylorova ledovce. Patrně došlo ke zhroucení ledovce následkem globálního oteplování. Pilot vrtulníku, který oblast monitoroval ze vzduchu tvrdí, že ledovec vypadá, jako kdyby ho část odletěla do vzduchu a ne se propadla do moře.
Několik turistů z výletní lodi plující asi 20 km od této oblasti tvrdilo, že zahlédli ve stejném čase velký objekt letící kolmo k obloze.
Ale zůstaňme nohama na zemi. Povídačky o kouzlech a mimozemšťanech do dnešní moderní doby opravdu nepatří...

***
Přeji krásný den
Varda Elisabeth Rývorová