Zadání domácího úkolu
Napište povídku, v níž hlavní roli bude hrát prázdná stránka. 5 - 10 palců.
Můžete psát výjimečně vlastní povídku i mimo hrad; úkol vám uznám.
Od 3. termínu už, prosím, pište v editoru zde na Hog. Děkuji.
Vypracování
Dobrý den,
Profesorka psychologie nám na hodinu přinesla prázdnou stránku. Byla to úvodní hodina. Nikdo z nás jsme netušili, k čemu daná stránka slouží. Měla ho položený na lavici. Řekla, že dokud nezjistíme, k čemu prázdná stránka slouží, tak zůstane na stole, i kdyby tam měla být do konce školního roku. Až budeme vědět, k čemu prázdná stránka slouží, máme na ni napsat vše potřebné, aby si ověřila, že jsme účel stránky správně pochopili. O přestávkách to bylo velké téma. K čemu tam je? Proč nám ji dala? Vyučující ostatních předmětů se divili. Proč to mají na stole? Čí to je? To je jen papír, ten patří do koše. Tušila jsem, že to má větší přesah.
Profesorka se pravidelně ptala, zda jsme na něco přišli. Vždy jsme se jen podívali sami na sebe a zakroutili hlavou. Někoho příležitostně něco napadlo. Sociální tlak ho ale donutil zůstat v pozadí. Co kdyby to bylo špatně a on by tím ničíl celý projekt?
Psychologii jsme projeli zcela od základu. Začalo se dějinami psychologie. Začalo se ve starověku, pokračovalo se do středověku. Psychologie jako taková se však zrodila v sedmnáctém století z filozofie. Vysvětlovala nám, že John Locke vnímal člověka jako tabulu rasu. Za domácí úkol jsme si měli zjistit, co to je. Zjistila jsem, že John Locke věřil v empirismus. V to, že se dítě narodí jako prázdná schránka, která postupem života nasává vše, co formuje její osobnost. Moment, prázdná schránka? To mi možná připomíná ten list papíru...
Druhý den jsem ve třídě hodně pozorovala své spolužáky. Spolužačka Nikol chce jít na psychologii. Hodně jsem se na ni dívala. Chtěla jsem vědět, zda ona něco netuší. Neodvážila jsem se udělat první krok. Co když tu prázdnou stránku zničím, když ji pošpiním a napíšu tam něco, co profesorka nechtěla?
Atmosféra ve třídě mě nebavila. Všichni jsme na sebe jen tak koukali. Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo měl podezření, co profesorka myslela. Nikdo ale neudělal ten první krok. Řekla jsem si, že to zkusím. O polední přestávce jsem čekala, až spolužáci opustí třídu. Na prázdnou schránku jsem napsala tři hesla. John Locke, empirismus, tabula rasa. Velkým, tiskacím písmem, aby mě z toho nemohl nikdo identifikovat.
Hodinu po tom incidentu jsme měli překvapení. Profesorka měla radost. Líbilo se ji, že to tam někdo napsal. Ptala se kdo. Všichni jsme mlčeli. Já se po chvíli přiznala. Chvíli jsem se hodně styděla. Bála jsem se, co mi řekne. Měla jsem velký strach, že budu trapná a celý projekt akorát zničím. Nakonec to dopadlo dobře. Dostala jsem velkou jedničku. Profesorka nám vysvětlovala, jak funguje sociální tlak. Reflektovali jsme to, jaké to pro nás bylo. Proč zrovna my jsme neopustili řadu a nenapsali tam anglického filozofa? Byla to velmi zajímavá zkušenost. Další hodinu jsme pokračovali opět teorii. Tentokrát teorii konformity. Jsem zvědavá, co si na nás profesorka vymyslí příště.
EN
